Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

11. 7. 2014

AVGOLEMONO, ŘECKÝ ŽLOUTKOVOCITRONOVÝ DÁREK NÁM VŠEM

Schválně, jsem zvědavá, kolik lidí tenhle příspěvek otevře, jen aby zjistili, co to pro kristovy rány je Avgolemono. Ba ne, ti s vyšší signální soustavou, což jste VŠICHNI.., sjeli pohledem na fotografii, všichni už tedy víme, že se jedná o polévku. Nemá proto smyslu kohokoliv dlouze napínat a drásat nervy. Rovnou tedy vybalím, že se jedná o polévku řeckou, lahodnou a tak rychlou, že možná ani nestačíte svolat zvěř k večeři a sníte ji v rámci gurmetského ochutnávání a ladění chutí sami. Ano, tak moc je dobrá.



Makronky bych mohla dělat ob den. Je celkem jedno k jaké příležitosti, osobně se dokonce lehce podezírám, že bych je rovnou po upečení klidně i nechala volně sklouznout do koše, prostě si chci prožívat to vzrůšo, jestli vyskočí nohy, jestli popraskají, jestli budou duté, atd. Na léčbu? Zcela určitě. A tohle duševní flagelanství se jako červená nit táhne celým mým životem. No představte si to dráma! Ale zpět na stromy - když se takhle hezky duševně týrám, mají z toho ostatní (výrazný) nutriční prospěch, ovšem já pak opět masochisticky stojím před tou starou Nerudovskou "kam s ním". Žloutkem. A hned minimálně na třetí. Samozřejmě, spoustu nás napadne "no co asi, udělá se creme caramel, buchty, těstoviny..". Sladké je u nás ale mimo soutěž, mám přísný zákaz dělat k makronkám cokoliv dalšího sladkého a vrhat se na velkovýrobu těstovin, na to nějak nemám prostor, nervy a hlavně ten strojek. Proto si jistě dovedete představit moje nadšení, když jsem objevila tuhle polévku. Tam přijde, pomněte, slovy šest žloutků!! Máme po starostech, už jen vyřídit hygienu, požárníky a pár dalších úředních obštrukcí a můžu vyrábět makronky pro celou zeměkouli!


Tahle polévka je tradiční řecká záležitost. V překladu znamená vejce a citron. V různých obměnách ji ale servírují i ostatní středomořské národy, dokonce i blízkovýchodní, pravděpodobně byla ale rozšířena židovskými obyvateli ze Španělska. Technika je velmi jednoduchá a lahodná krémovitost přímo vyzývá k tomu, aby člověk zredukoval množství tekutiny a z polévky udělal hustou omáčku. Ta se používá na přelití např. chřestu (místo Holandské omáčky), artyčoků, k rybám, italští Židé ji používají k těstovinám nebo masu. Až vám zase z makronkového nebo bílkovochlebíčkového nebo jakéhokoliv jiného záchvatu zbydou žloutky, víte, do čeho je strčit. Tahle polévka je navíc tak heboučká, krémová, lahodná a hříšná, že skoro nemám slov. A co teprve vlažná nebo vychladlá! Jak jsem bez ní, já, polívková Máňa, mohla žít???


Množství vývaru v receptu vám ve výsledku dá relativně hustou polévku, třeba jako žampionový krém. Pokud ji takhle nemáte rádi, buď ji nevařte nebo nařeďte.

Ingredience:
1,3 l libovolného vývaru (měla jsem dvě krabičky vývaru, proto ta divná míra :))
1/2 hrnku rýže/těstovinové rýže
6 žloutků
1 celé vejce
200 g kuřecího masa - nemusí být, jste-li např. vegetarián. Já použila grilované kuře
1 a 1/2 citronu - šťáva + kůra z jednoho citronu
sůl
lžíce cukru

1. Dejte vařit vývar, vhoďte do něj rýži a uvařte ji na skus.
2. Mezitím si připravte žloutky a vejce do větší misky, nastrouhejte k nim kůru z citronu a vymačkejte všechnu citronovou šťávu.
3. Vejce je potřeba temperovat, aby po se nalití do vroucí polévky nezdrcla, ale vytvořila charakteristickou krémovitost. Do misky se žloutky nalijte tři naběračky vroucího vývaru a metlou rychle šlehejte, až se vše spojí.
4. Hrnec s vývarem odstavte z plotny, za stálého míchání metlou vlijte žloutkovou směs a vraťte zpět na plotýnku.
5. Za téměř kontinuálního míchání vařte na středním ohni do zhoustnutí ještě cca 10 minut. Mně směs prošla varem bez zdrcnutí, kdo se obává neuvařených žloutků, vařte, vařte, děti.
6. Vložte kuřecí maso, dochuťte cukrem, případně další citronovou šťávou a solí.



Polévka je to opravdu lahodná. Řekové nám, po řecké filozofii a dramatu, dali další dárek v podobě své kuchyně. Otevřete si nějaké Empedoklovo dílko, nebo jiného řeckého pisálka, uvařte si kotlík Avgolemono a tu Pythagorovu větu překopete, že budou moderní filozofové mrkat na drát. Možná i na dva.

Žádné komentáře:

Okomentovat